Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Antrakologická analýza a možnosti rekonstrukce skladby a struktury dřevin z ranně středověkých hradišť jihozápadních Čech
PETRLÍKOVÁ, Veronika
Tato studie se zaměřuje na možnosti rekonstrukce vegetace na základě analýzy zuhelnatělých zbytků dřeva pocházející ze dvou hradišť Prácheň a Netolice. Analyzované uhlíky pocházely jak z hradišť, tak z ploch v podhradí. U souborů byla sledována specifická antrakomasa, relativní podíl velikostních frakcí a použitá část stromu (podle zakřivení letokruhů). Tato data byla porovnávána s výsledky analýzu pylu a rekonstrukční mapou vegetace. Vývoj osídlení oblasti byl popsán na základě archeologické databáze (Archeologická mapa České republiky).
Geofyzikální průzkum raně středověkých sídlišť
Marešová, Barbora ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Vošvrdová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití geofyzikálních metod v rámci nedestruktivního archeologického výzkumu. Při geofyzikálním měření na archeologické lokalitě je důležité znát nejen fyzikální podstatu měření, ale také historii a charakter dané lokality. Práce se snaží o ucelený pohled na tento problém, a tak postupuje od rešerše fyzikálních parametrů, které jsou základem geofyzikálního měření, přes metody používané pro průzkum, až po vlastní geofyzikální měření na lokalitě Praha-Královice. Na tomto konkrétním případě je také popsána metodika měření, zpracování dat a interpretace výsledků. Díky tomuto průzkumu, popsanému ve výzkumné části práce, se podařilo získat nové informace o archeologické lokalitě Praha-Královce, zejména lokalizovat umístění a velikost zaniklé středověké fary. Práce také přináší srovnání tohoto měření s jinými publikovanými průzkumy archeologických lokalit. Klíčová slova: geofyzika, dipólové elektromagnetické profilování, georadar, raný středověk, fara, archeologie, Praha-Královice
Českodubsko v pravěku a raném středověku
Spěšná, Hana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předložená práce se zabývá pravěkým a raně středověkým osídlením na Českodubsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do raného středověku (12. stol. n. l.), které z velké většiny pochází z povrchových sběrů. Pozornost byla zaměřena především na sbírky uložené v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Další informace byly čerpány z publikované odborné literatury a nové údaje o osídlení byly získány autorčiným povrchovým průzkumem. Na základě dostupných infomací byl sestaven katalog, ve kterém jsou zahrnuty všechny lokality s nálezy do konce 12. století n. l.. Práce je doplněna mapami nálezů, které jsou sestaveny podle jednotlivých období a obrazovým katalogem broušené a štípané industrie. Klíčová slova: severní Čechy - Podještědí - Českodubsko - osídlení - pravěk - raný středověk
Středověké stavební obětiny ve světle archeologie
Dančová, Viktorie ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o záměrných depozicích, které jsou materiálním dokladem zvyklostí spojených se zakládáním a konstrukcí středověkých staveb. Na základě archeologických, písemných a etnografických pramenů byly formulovány obecnější principy rozpoznání stavebních obětin v archeologických kontextech a problémy spojené s jejich interpretací i terminologií podle současného diskurzu v evropské archeologii. Jsou zde zhodnoceny jednotlivé archeologické nálezy z území dnešních Čech, Moravy a Slezska, datované do období 6. až 16. století. Jejich soupis obsahuje také katalog, přiložený k této práci. Klíčová slova raný středověk; vrcholný středověk; Čechy; Morava; střední Evropa; stavební obětina; základová obětina; domová obětina; oběť
Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. století
Pisančiková, Jindra ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce, "Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. Století", je věnována založení Staré Boleslavi a prvnímu sakrálnímu centru v této oblasti, kostelu sv. Kosmy a Damiána. Nejprve se zabývá založením samotného hradu, jakého byl půdorysu, jak vypadalo opevnění, jaké stavby se v tomto areálu nacházely. Závěr této kapitoly je věnován legendám o sv. Václavu, ve kterých se autoři zmiňují o Staré Boleslavi, nebo jen o Boleslavově hradu. Poté následuje kapitola, která se týká kostela sv. Kosmy a Damiána, kde se nacházel, jak vypadal, z jakého materiálu byl postaven. V souvislosti s materiálem stavby se pracuji i s analogiemi ze stejného časového úseku. Poslední kapitola je zaměřena na archeologické výzkumy dané oblasti, počátky výzkumů, výzkumy v kostele sv. Václava a především hřbitovními nálezy v areálu hradu a na jeho předhradí.
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
Osídlení Zbraslavska v raném středověku. Archeologická regionální studie.
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Laval, Filip (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji osídlení regionu Zbraslavska v období raného a vrcholného středověku především na základě archeologických pramenů. Hlavním podkladem pro zhodnocení proměn osídlení regionu je katalog archeologicky zkoumaných lokalit a na jeho základě vytvořená série map, která zobrazuje vývoj osídlení v jednotlivých etapách raného a vrcholného středověku. Údaje získané na základě archeologických pramenů jsou doplněny prameny písemnými. V práci se mimo jiné zabývám rekonstrukcí zemědělského zázemí sídelních areálů a jejich vztahu k evidovaným pohřebištím v rámci regionu. V závěru práce se pokouším o celkové zhodnocení významu Zbraslavska, jak pro pražskou metropoli tak v rámci celé české kotliny. Klíčová slova: Zbraslavsko, osíldení, raný středověk, archeologie, regionální studie
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.